Skriptá: Alois Reutterer - Úvod do psychologie člověka

Psychologie - tedy „nauka o duši“ (psýché = duše, logos = nauka), byla dlouho pouhou neoddělitelnou součástí filosofie. Od antiky až do poloviny 19. století nebyla psychologie ničím víc, než rozjímáním nad člověkem, jeho duší, myšlením, nad vůlí a pocity. Johan Friedrich Herbart prohlásil ještě v roce 1824, že v psychologii není místo na experimenty. Leč brzy na to začali někteří vědci - povětšinou fyziologové - experimentovat v oblasti vnímání. Tím se zrodila (experimentální) psychologie jakožto věda která zkoumá zážitky. Dnes je psychologie - ačkoliv zkoumá (také) duševní procesy - veskrze empirická věda, dílem přírodní, dílem společenská. A je to disciplína, která o sobě může tvrdit, že je ta nejdůležitější ze všech věd, protože jejím objektem je člověk.
Co si tedy slibují psychologové od studia duševních jevů (psychických fenoménů)?

Inu, chtějí pochopit, proč se lidé chovají tak a ne jinak, protože jen tak bude možné chování lidí předvídat a měnit. Důležitost takového porozumění pro společnost snad nemůže být ani dostatečně zdůrazněna. Vždy znovu je nutné, nebo přinejmenším záhodné, určitým způsobem měnit chování lidí. Jako příklady můžeme jmenovat problémy alkoholiků, zvláštní způsoby chování neurotiků a schizofreniků, potíže s učením mnoha dětí a asociální chování zločinců. V jistém smyslu se může každý z nás nazývat psychologem, jelikož každý zkouší den co den pochopit a předpovědět chování jiných lidí a i více či méně ho manipulovat.

Nejenom proto, aby byly splněny požadavky učebního plánu a žákovi byl poskytnut kritický pohled na věc, zde probíráme i parapsychologii; také proto, že se v době zastrašující renesance neskutečné pověrčivosti zdá nutné naléhavě varovat před nejrůznějšími formami této duševní kontaminace. Proto zde budou velmi kriticky vyobrazeny jak astrologie a paranormální fenomény, tak i v mnoha oblastech vědecky překonaná freudovská psychoanalýza.
Nechť tento úvod do humanitní psychologie přispěje k tomu, aby člověk lépe poznal sám sebe i své bližní byl k nim tolerantnější.
Ať si čtenář vyvodí, osobní užitek z nabitých vědomostí o prožívání a chování lidí. Měly-li by praktické rady pro někoho znamenat i malou pomoc v životě, potom tato kniha splnila svůj účel.