Obnovitelné zdroje energie umožňují lidem žít na vysoké technické úrovni 21. století a přitom podstatně méně devastovat přírodu spalováním fosilních paliv. Navíc se jedná obvykle o zdroje energie s poměrně vysokými investičními, ale s nízkými provozními náklady.
Obnovitelné zdroje energie umožňují trvale udržitelný rozvoj. Je proto neustále třeba hledat cesty většího využívání obnovitelných zdrojů energií tak, aby pokud možno pokryly podstatnou část nároků civilizace na energetické zdroje.
Obnovitelné zdroje lidstvo vždy využívalo jako jediný zdroj energie, pouze koncem 19. a ve 20. století člověk potřeboval pro mohutný technický rozvoj velké množství energie, kterou začal čerpat z fosilních paliv.
V Čechách se dříve obvykle jako palivo používalo dřevo, pro pohon mlýnů se využívala vodní síla, výjimečně vítr, pro dopravu se používali koně či skot, pro které „palivo“ rostlo na loukách, a pro bělení prádla či sušení se využívala sluneční energie.
Velkou roli při využívání obnovitelných zdrojů energie hraje odstranění křížových dotací cen zemního plynu, elektřiny i uhlí, odstraněním všech dotací cen energií, a naopak legislativní a případně i finanční podpora využívání obnovitelných zdrojů energií.
Dle programu EU má vzrůst podíl obnovitelných zdrojů energie v zemích EU ze 6 % v roce 1998 do roku 2010 na 12 % celkových energetických zdrojů. V ČR se v současné době podílejí alternativní zdroje energie na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů pouze okolo 2 %.
Důležitou podmínkou rozvoje obnovitelných zdrojů energie a úspor je seznamování obyvatelstva s důvody a možnostmi jejich využívání.