Tato práce se nezabývá komplexní záchranou tonoucího. Je v ní popsána přímá záchrana tonoucího bez následné resuscitace. Dále je zde pojednáno o Vodní záchranné službě a o práci vodního záchranáře.
Statistiky V České republice, jako vnitrozemském státě, utone ročně kolem 300 lidí a z toho nejvíce dětí a školáků ve věku 5 - 9 let. To je více osob než v mnohých přímořských státech. Jsme v počtu utonulých na předním místě na světě. Nemůže nás uklidnit skutečnost, že v letech 1945 - 1967 utonulo každoročně v České republice až 560 osob. Tento příznivý pokles počtu utonulých v posledních letech vidíme především v přínosu základního plaveckého výcviku na školách, v naučení školáků plavat a v osvětové práci Vodní záchranné služby Českého červeného kříže. Stále větší počet lidí zvládá základy záchrany tonoucích. Bylo by však potřebné, aby většina lidí v ČR uměla plavat a znala záchranu tonoucích.