V případě Slavníkovců jde o slovanský rod, jenž byl pravděpodobně příbuzensky spřízněn s Přemyslovci , rakouskými Babenberky a saskými králi z rodu Liuodfingů. Kosmas přisoudil Slavníkovcům vládu nad celými východními Čechami. Tato informace se zdá dnes už být překonána. Jejich „pozemkové vlastnictví“ bylo redukováno na území dnešního Poděbradska, Kutnohorska, Kolínska, Čáslavska a možná i část Nymburska. Prvním nám známým členem rodu byl kníže Slavník, skonavší roku 981. Se svou manželkou Střezislavou (Adilburg) měl sedm synů. Jmenovitě například Soběslava a Vojtěcha. Soběslav převzal po svém otci vládu a stejně jako on se snažil pokračovat v loajální politice vůči Praze. Literatura starší i současná často uvádí, že s růstem sebevědomí a prestiže Slavníkovců, začaly vznikat mezi nimi a Přemyslovci třecí plochy. Jedním z projevů narůstajících sporů měla být i samostatná ražba mincí Soběslavem a jeho bratrem Vojtěchem, vykládaná jako uzurpace mincovního regálu. To měl být jeden z hlavních důvodů pro vznik otevřeného nepřátelství. Žádnými dochovanými dobovými prameny však uvedené doloženo nemáme, spíše naopak...