Každý den sledujeme v televizi, čteme v novinách či na internetu, jaké nás v následujících dnech čeká počasí. Jsou na něm závislé plány našeho pracovního i osobního života. Dnes se již tyto informace pro nás staly naprosto přirozené a samozřejmé, ale vždy tomu tak nebylo. Rozvoj techniky lidem umožnil předpovídat počasí jinými způsoby než jen z červánků, rosy nebo sledováním výšky letu vlaštovek.
V současnosti existují mnohá zařízení, která dokáží poskytovat potřebné informace o charakteristikách, jejichž dlouhodobým sledováním a analyzováním lze počasí nejen předvídat s větší pravděpodobností, ale znalostí důsledků jejich změn usnadnit předvídání velkých přírodních katastrof (jako jsou tajfuny, silné bouře atd.) či sledovat globální změny v klimatu Země, a tím umožnit včasný počátek jejich řešení.
Meteorologové získávají tyto informace z hodnot naměřených pozemními stanicemi, aerologickými stanicemi a od 60. let nově také z dat získaných z meteorologických družic. Informace ze sítě jak pozemních, tak i aerologických stanic jsou vztaženy pouze k určitému místu. Možnost sledování komplexního území přineslo až využívání dat z meteorologických družic.