Většina informací, se kterými se setkáváme a které využíváme, má prostorový charakter. Jistým
způsobem je vázána k určitému místu a reprezentuje ho. Toto místo je třeba chápat v širším slova
smyslu - může to být bod, sada bodů, linie, sada (kolekce, svazek) linií, areál. V této souvislosti pak
hovoříme o geoinformacích. Formalizací informace získáváme data, obdobně formalizací
geoinformace získáváme geodata (resp. prostorová data). Analogicky bychom mohli specifikovat
chápání prostorových analýz jako analýzu prostorových dat, to však není správné, protože ne každá
analýza prostorových dat je prostorovou analýzou - pokud např. vytvoříme histogram úplné sady
prostorových dat či vypočítáme jejich základní statistické charakteristiky, nevyužili jsme prostorový
aspekt těchto dat a nejde tedy o prostorovou analýzu.
Prostorové analýzy představují kolekci technik, které vznikly v různých oborech a jejichž cílem
byla analýza dat s důrazem na jejich prostorové vztahy. Významné postavení mezi těmito obory
zaujímá statistika, ale řada postupů byla odvozena v geografii, geostatistice, ekonometrii,
epidemiologii, v územním plánování a urbanizmu. Tyto postupy jsou používány v ještě širší škále
aplikací včetně např. zdravotnictví a kriminalistiky