1 STAVBA BUŇKY
(S. Čech, D. Horký)
Buňka je nejmenší, standardní, jádro obsahující jednotka organismů,
vykazující základní vitální funkce (tj. růst, metabolismus, dráždivost
rozmnožování, a pohyb), která je za určitých podmínek schopna samostatné
existence (např. kultivace in vitro).
Tvar, velikost a životnost buněk jsou velmi rozmanité.
Tvar buněk je stálý nebo se může měnit. Závisí jednak na prostředí a
funkčním stavu buněk, jednak na tom, zda a jak jsou buňky začleněny do tkání.
Kulovitý tvar zaujímají volné buňky v tekutém prostředí. Plochý (dlaždicovitý),
kubický a cylindrický tvar je charakteristický pro buňky epitelové, zatímco
protáhlý nebo vřetenovitý pro myocyty nebo fibroblasty. Buňky s výběžky se
vyskytují např. v nervové tkáni. Kromě uvedeného se lze u člověka setkat i s
buňkami jiných tvarů, např. soudečku, pohárku, hrušky, jehlanu (pyramidy),
hvězdy aj...