Základy mezinárodní spolupráce v sociální politice jsou položeny v 19. století. Souvisí s rozvojem ekonomiky a koncipováním politických práv. Mezi prvky, které prohlubují mezinárodní spolupráci, můžeme zařadit procesy integrace a globalizace.
O lidských právech se již hovořilo v antice, později byla občanská práva rozvíjena filozofy v době osvícenství, tedy v 18. století. O právech politických mluvíme v 19. století a ve
20. století o právech sociálních. Po 2. světové válce došlo k přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, která je zároveň 1. mezinárodní dokument zabývající se člověkem, jeho právy a svobodou. Tento dokument byl schválen Valným shromážděním OSN. Organizace spojených národů patří k mezinárodním organizacím. Do naší práce, jsme zařadily čtyři její agentury, jsou to Mezinárodní organizace práce (ILO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Také bychom chtěly zmínit Mezinárodní asociaci sociálního zabezpečení (ISSA), která již není součástí OSN, ale jedná se o nestátní sdružení.
Všechny tyto instituce a organizace, a nejen ony, jsou důležité a potřebné. Pojďme si tedy o nich říci něco konkrétního.