V předmluvě Eliade dává své knize – Mýtus o věčném návratu ještě druhý název ‚‚Úvod do filosofie dějin‘‘, co je v podstatě i smyslem jeho díla. Nezabývá se však rozboru historických dat, ale základní koncepcí archaické společnosti. Zkoumá vztah těchto společenství k historickému času, změny a jejich vývoj, poukazuje na důležitost filosofické antropologie. Archaický člověk totiž pojímá čas jako neustále se opakující proces. Eliade se domnívá, že základní problémy metafyziky by mohlo obnovit poznání archaické ontologie. Záměrem eseje je nalézt podstatné lidské pohledy na svět, život, smrt. Cílem by mělo být pochopit smysl života archaického člověka.