Prvky VII.A skupiny, halogeny, jsou F, Cl, Br, I, At. Mají sedm valenčních elektronů o konfiguraci ns2np5. V přírodě se vyskytují v halogenidech nejrozšířenějších prvků (Na, K, Mg, Ca); např.: CaF2, NaCl. Značné množství rozpustných halogenidů se vyskytuje v mořské vodě.
Atomy halogenů mají největší elektronegativity. Přijímají snadno elektron a tvoří halogenidové anionty X- nebo jednu kovalentní vazbu v kovalentních sloučeninách a získávají tak stálejší konfiguraci následného vzácného plynu. Jsou proto velmi reaktivní. Ze všech prvků největší elektronegativitu má fluor a je proto velmi silným oxidačním činidlem. Jeho atomy přijímají po jednom elektronu a mají ve sloučeninách jen oxidační číslo –I. Ostatní
halogeny však mohou využívat nd orbitaly na vytváření více vazeb s prvky s větší elektronegativitou, zejména s kyslíkem. Mají proto také kladná oxidační čísla.