Skriptá: Algoritmická matematika 1

Název „algoritmus" porhází ze začátku devátého století / Arábie. V Letech 800 až 825 napsal arabský matematik Muhajnmad ibn Músá al Chwárizmi dve knihy, / niehž jedna se v la t inském prekladu j menovala ., Algorit.ini dicit", česky „Tak praví al Chwárizmi". Byla to kniha postupu pro počítaní s čísly. Algoritmu mažeme rozumét jako predpisu pro rešení „nejakého" pro- blému. J ako príklad lze uvést predpis pro konstrukci trojuholníka ze tfí daných prvku. Pokud rozebereme rešení lakové úlohy do dúsledku, musí olisahovat tri veci:
1. hodnoty vstupníeh dat (tri prvky trojuholníka),
2. pfí'ťipis pro tešení,
3. požadovaný výsledok, tj. výstupní data (výsledný trojuholník). Pro zpresnéní pojmu algoritmus fcedy dodejme: je to predpis, který se skladá z kroku a který zabezpečí, že na základe vstupníeh dat jsou poskyt- nutá požadovaná data výstupní. Navíe každý algoritmus musí mít nasledující vlastnosti: Konečnosť. Požadovaný výsledek musí byt poskytnú t. v „rozumnom" čase (pokud by výpočet trval na nojryehlejším počítači napr. jeden milión let. težko bychom mohli hovorí t. o algoritmu rešení, nemluve o výpočtu, který by neskončil vubec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledok k néčemu bude.