Antropologie Snaží se porozumět kulturnímu pojetí světa a místa člověka v něm Řadí k humanitním disciplínám Dělí se na jednotlivé směry a cílem je popsat a vysvětlit způsoby lidské existence Na antropologii je pozoruhodná především ta skutečnost, že se snaží vzít v úvahu nikoli jednotlivě izolované aspekty lidské existence, ale obsáhnout vývoj člověka v celku v rámci prostoru a času.
Ideové zdroje sociální a kulturní antropologie lze nalézt v pracích vědců, kteří se programově zabývali studiem světa „těch druhých".
Se snahou konceptualizovat sociální svět v pojmech „my" a „oni" se setkáváme ve všech společnostech. Není jistě náhodou, že většina přírodních národů označovala svůj kmen slovem „lidé", zatímco okolním etnikům uštědřovala pejorativní označení, která punc lidství stírala.
Cizí kmeny a společnosti byly označovány jako „nepřátelé", „opičáci", „všiváci" a podobně. S analogickým přístupem k diferenciaci sociálního světa se můžeme setkat v antickém starověku, který měl pro cizince označení „barbar".
Pád Říše západořímské a vznik raných „barbarských" feudálních států na území křesťanské Evropy samozřejmě neznamenal konec tendence dělit společnosti na „my" a „oni". Znovu a znovu totiž přicházeli cizinci, jejichž víra a životní způsob vyvolávaly v obyvatelích středověké Evropy nedůvěru nebo odpor