Předmluva může plnit dvě funkce, z nichž ani jedna není zcela pocti¬vá. Za prvé umožňuje autorovým kolegům, aby se přesvědčili, zda jsou uvedeni ve výčtu spolupracovníků. Ti ať rovnou přeskočí na ko¬nec. Za druhé předmluva v kostce sděluje, o čem kniha pojednává. Mnoha lidem připadá život moc krátký na to, aby ho marnili čtením knih. Pro ty je řešení nasnadě: postačí přečíst si předmluvu.
Řečeno ve zkratce, tato kniha se zabývá otázkou, proč se vyvinul lidský rod a jaké jsou důsledky tohoto vývoje. Neočekávejte však žád¬nou grandiózní teorii ani zjednodušující výklad o tom, jak se lidstvo odklonilo od vývojové normy. Nedočkáte se odhalení žádných hrůz¬ných katastrof ani zprávy o objevení podmořských kontinentů či ná¬vštěvníků z vesmíru. Tato kniha se zabývá otázkou, kam člověka zařadit, a je revoluční pouze svým stanoviskem, že i z obyčejných vý¬vojových mechanismů může vzejít monumentální výsledek. Podle mého názoru se člověk vyvíjel neoddělitelně od kontextu času a pro¬storu, v němž se pravěké populace nacházely. To, co se nám při zpět¬ném pohledu jeví jako obrovský, jednolitý vývojový plán, se ve skuteč¬nosti odehrávalo v malém měřítku na různých místech. U vývoje člověka jsou důsledky zdánlivě v nepoměru k příčinám. V této citlivé oblasti lidského vědění, která naši fantazii přímo svádí k tomu, aby se pídila po dramatických, neočekávaných zvratech, romantice, mys-tice, a kde existuje silný odpor vůči přímočaré vědeckosti a zjedno-dušujícím teoriím vývoje, si kladu za cíl zdůraznit, že odpovědi nelze hledat ve vesmíru či pod mořem, ale v každodenním životě pravěkých populací lidoopů ve střetu se specifickými problémy jejich společen¬ství a prostředí.