Seminárna práca: Počítačová kriminalita

„Počítačová kriminalita je mnohdy i přes své nesporné prvky moderních technologií jen jinou tváří různých standardních trestných činů. Co jiného než krádež je podvodné převedení peněz z cizího účtu na pachatelův nebo uveřejňování pedofilních obrázků na Internetu, které je obdobou různých pokoutně šířených tiskovin. Nejinak je tomu s aktivitami různých extremistických hnutí a skupin, například s neonacisty. Jde pouze o jinou formu, ale obsah je stejný.“
Obecně počítačová kriminalita představuje velkou množinu všech kriminálních aktivit, spojených s počítačem jako nástrojem, případně cílem trestné činnosti. Protože svou šíří zasahuje řadu oblastí lidské činnosti a tedy i různé trestné činy od krádeží peněz po počítačové pirátství, nemůže proti počítačové kriminalitě existovat ani jednotný způsob boje. Jak vzdálené jsou si pedofilní aktivity na Internetu od prorážení obranných softwarů různých databází. I z toho důvodu nelze říci, že je počítačová kriminalita jakýmsi trestním světem sám pro sebe. Jednotlivé trestné činy šetří a objasňují policisté zařazení na těch pracovištích, která je mají v popisu práce. Pornografii řeší mravnostní pracoviště, fiktivní převody nebo krádeže peněz hospodářská kriminálka, zaměřená na podvody, a snad na konec počítačové pirátství jako útok na duševní vlastnictví také pracoviště hospodářské kriminality.
Zmíněný přístup však není jakýmsi ignorováním moderního světa, jen není třeba dělat z komára velblouda. Jakoukoliv počítačovou kriminalitu lze totiž zařadit do již existujících kategorií a podle mého názoru je spíše nutné rozšiřovat kvalifikaci kriminalistů a zaměřovat je na nové trestné činy, než vytvářet nové struktury, úzce profilované pro malou část kriminality. Na druhou stranu ovšem existují trestné činy, které nelze řešit podle nějaké historické šablony. Například tzv. hacking, což je překonávání ochranných softwarových prvků různých databází apod. To tady dosud nebylo, aby kdosi, kryt systémem, pronikl například na www stránky Internetu a pozměněním je poškodil. Nebylo zatím obvyklé, aby se trestná činnost dala provádět bez fyzické přítomnosti na místě činu. Pachatel může být doslova na druhém konci planety, a přesto svůj čin provede současně u nás. K tomu je samozřejmě potřeba velmi dobrého technického vybavení i značných intelektuálních schopností, především ale jistého kriminálního myšlení. Touto formou kriminality bych se chtěla zabývat v dalších pokračováních nového seriálu. Nepominutelnou stránkou počítačové kriminality a především softwarového pirátství jsou jejich finanční důsledky. Velké softwarové firmy odhadují své škody jen na území naší republiky na mnoho miliard korun. To považuji za přehnané, ale přesto je možné tvrdit, že finanční ztráty výrobců softwaru u nás dosahují obrovských částek. Typický příklad představuje InfoMapa ať už Prahy nebo celé republiky. Společnost, která ji vymyslela, vytvořila a prodává, se neustále potýká s problémy ohledně minimálních příjmů z prodeje licencí. Přitom její produkt má dnes skoro každý a tak by měla být na špičce softwarových firem. Není, a jen proto, že většina uživatelů má tento software nelegálně. V podstatě se dá říci, že i přes obrovskou kapacitu chytrých a šikovných tuzemských programátorů se málokdo pustí do podnikání v této oblasti, protože propast mezi očekávanými a skutečnými příjmy je nakonec tak veliká, že jí ustojí pouze softwaroví giganti se silným zahraničním kapitálovým zázemím. A za to jsou odpovědni všichni ti, kteří si bez jakéhokoli studu ukradnou počítačový program a užívají ho s přesvědčením, že je to správné, a pokud ne, tak je za to stejně nikdo nechytí. Časy se ale mění. Jsem přesvědčena, že dříve či později řada softwarových pirátů na vlastní kůži pozná, že zákon platí i pro ně.