Kdy se rodí a jak vzniká řecká filosofie? Kudy vede, věcně i časově, hranice mezi mýtickým a filosofickým myšlením? Historik filosofie je v této otázce zpočátku odkázán na tradici. Ta je rozhodující měrou určena Aristotelem a jeho školou. První vetší a souvislý nárys dějin filosofie, jejž máme, jsou kapitoly 3 až 10 Aristotelovy „Metafyziky“. Aristotelés zde ovšem nepracuje metodami moderního historika; píše jako filosof. Výběr je určen jeho vlastními systematickými otázkami; nauky dřívějších filosofů jsou v podstatné míře vyloženy pomocí jeho terminologie. Mohli bychom se nyní na chvíli oprostit od této tradice a s odvoláním na jiný pojem filosofie hájit jiné časové určení zrodu řecké filosofie. Jakým způsobem tento pojem stanovíme, je koneckonců takříkajíc naše věc, vždyť na Aristotelově pojmu filosofie nijak lpět nemusíme. Otázka po počátku filosofie by přešla ve spor o to, jak určit pojem filosofie. Zde stanovme zprvu jen minimální podmínku, kterou pojem filosofie musí splňovat, aby o počátku filosofie mohla být smysluplně řeč: Tento pojem se musí týkat takového přístupu člověka ke skutečnosti, jenž se - a zde zmiňme přede¬vším mýtus - odlišuje od jiných způsobů přístupu.