Gaius Julius Caesar (100-44 př. Kr.) v díle Zápisky o válce galské vylíčil průběh svého tažení od roku 58 až do vyvrcholení celogalského povstání proti Římanům v roce 52. Povstání bylo vedeno Vercingetorixem a potlačeno roku 51. Dílo je rozděleno na sedm knih a každá z nich zaznamenává události jednoho roku. Osmá kniha popisuje poslední fázi tažení v letech 51-50. Tu napsal Caesarův důstojník a přítel Aulus Hirtius.
V rámci semináře, na kterém je probíráno téma elit, jsem se pokusil vybrat z Caesarovy knihy takové části, které by nám mohly pomoci pochopit chování keltských „elit“ a vztahy mezi nimi v době dobývání Galie Caesarem.
Pro osoby ve vůdčím postavení Caesar často používá slova jako, předák, král, náčelník, šlechta aj.. Zdaleka nejčastějším je slovo předák obce či kmene (17x), dále král (12x), náčelník (10x), vůdce (9x). Setkáváme se i s pojmy šlechta (5x) a nejpřednější šlechtic (4x). S tím souvisí vyjádření jako: z velmi vznešené rodiny nebo urozen rodem (5x). Dále nesmíme opomenout výrazy: neomezená moc vladařská (3x) či moc královská (5x), byl u lidu oblíben, byl vlivný (5x), muž v kmeni nejpřednější (3x) nebo měl v obci první místo (1x). Slovo velmož se vyskytlo 2x a kníže pouze jednou.