Čitateľský denník: Den delší než století - Stanice Bouřná

V roce 1984, kdy začíná děj románu, je hlavnímu hrdinovi Edygeji Žangeldinovi již přes šedesát let. Většinu svého života strávil na železniční stanici Boranly - Bouřná. Když jeho starý přítel Kazangap jedné noci zemře, zůstane právě na něm úkol uspořádat vše kolem jeho pohřbu. On a Kazangap byli poslední ze staré generace uchovávající zvyky předků. Ti mladí, jak sám Edygej říká, už ani nedokáží promluvit nad hrobem, neumí se modlit k bohu, nemají úctu ke smrti. Edygej rozhodne, že jediné pravé místo, kde mohou nebožtíka pohřbít, je legendami opředené pohřebiště Ana-Bejit. Kvůli tomu se také záhy dostane do rozepří s Kazangapovým synem Sabitžanem. Nakonec však přece jen vyráží malý pohřební průvod k Ana-Bejit. Cesta je dlouhá a Edygej vzpomíná na uplynulá léta. Pomalu se nám odkrývá příběh stanice Boranly - Bouřná a jejích obyvatel.